Legendární bigbeatová formace, která na hudební scéně působila od roku 1968, je nejvíce spojována s ústřední postavou české rockové kytary, fenomenálním hráčem, zvukovým experimentátorem a inovátorem Radimem Hladíkem, který v hudebních počátcích kapely domácím posluchačům vůbec prvně představil dnes již pro kytaristy téměř nepostradatelný „wah-wah“ pedál, nebo-li „kvákadlo“. Kdokoli bude hledat v pomyslném hudebnímu slovníku synonymum české nebo československé rockové či experimentální kytary, bude jím bezpochyby tato osobnost.
Modrý efekt a M. Efekt byly další z názvů úspěšného uměleckého seskupení, než se jméno definitivně ustálilo na zažitém anglickém spojení Blue Effect. Bigbeat tvoří esenciální složku skladeb, ale inklinace k dalším formám jako art rock, jazz rock nebo progresivní rock je v žánrovém rozpětí Radima Hladíka stejně zásadní, což dokazuje i jeho spolupráce s jazzovým tělesem Jazz Q v roce 1970 a Jazzovým orchestrem Českého rozhlasu o rok později, aby z obou kooperací vznikly tři desky. V 70. letech kapela zaznamenávala úspěchy i za hranicemi a několikatisícové návštěvy při účinkování ve Finsku, Maďarsku nebo Polsku byly standardem, nepočítaje pochvalné recenze zahraničních hudebních kritiků. Za téměř 50 let v hudebním soukolí se v sestavě vystřídala plejáda významných hráčů a zpěváků – Vladimír Mišík, Lešek Semelka, Luboš Pospíšil nebo David Koller, a po textové stránce jsou písně spjaty s předním českým autorem Zdeňkem Rytířem, básníkem Pavlem Vrbou nebo také Jaroslavem Hutkou. Od roku 2004 Blue Effect koncertoval v sestavě, již kromě zakladatele R. Hladíka doplňovali zpěvák, kytarista a hráč na klávesy Honza Křížek (dříve frontman kapely Walk Choc Ice), hráč na basu Vojta „Wojttech“ Říha (dříve T.H.C. The Human Cell, Petr Rajchert a další) a bubeník Vašek Zima (dříve -123 min, Krausberry a další).
Co činilo kapelu oblíbenou i po tolika letech nebyl pouze precizní repertoár, věrní příznivci z dřívějších let, ale souznění generací jak v samotném Blue Effectu, tak v omlazujícím se obecenstvu, které jen podtrhávalo uvolněnou, spontánní a vždy přívětivou atmosféru jejich koncertů. Tato dlouhá hudební pouť skončila v roce 2016, kdy zemřel Radim Hladík.